Ateliéry Stalingrad


Adresa

Kolbenova 905/5b
Praha 9-Vysočany
Otevřeno: sobota i neděle
Sraz před budovou každou celou hodinu

Jedna z prvních továren v původním areálu Českomoravská-Kolben-Daněk (ČKD) v Praze pochází z předválečného období. Vyráběly se zde elektromotory a malé spotřebiče. Po druhé světové válce byly továrny znárodněny a krátce na to přejmenovány na ČKD Stalingrad, kde se od roku 1950 učil elektromechanikem také Zdeněk Srstka nebo dřevomodelářem Jan Přeučil.

Po roce 1989 došlo v některých provozech k útlumu nebo ukončení výroby a některé části areálu začaly chátrat. V některých opuštěných halách se také natáčely videoklipy nebo filmy (např. v roce 2004 Vetřelec vs. Predátor). V současné době jsou prostory využívané jako sklady a v části jsou umělecké ateliéry.

Z důvodu špatného technického stavu budovy, budou návštěvníci vždy provedeni po budově v menších skupinách. 


Rezidenti 

Standa Jonák 
Pavel Skrott
Adéla Oliva
Jakub Janovský






Standa Jonák 

Od jeho prvního seznámení s fotografií uplynula spousta let. Vystřídal různé žánry od krajinek až po portréty, kde mu je inspirací především současná tvorba českých i světových fotografů.
Nejvíce ho ale lákají opuštěné objekty. Snaží se tak zachytit vše zajímavé a nevšední. S foťákem v ruce navštívil staré továrny, raketové základny, rozpadající se nemocnice nebo i staré domy v horách a skrze cvaknutí fotoaparátu tak navždy zvěčnit jedinečnou atmosféru místa o kterou se chce podělit se svým okolím. V současnosti ale tvoří velkou část svých fotografií ve vysočanském ateliéru.
IG instagram.com/standajonak


Pavel Skrott

Přestože Pavel Skrott (*1987) absolvoval studium na VŠUP v ateliéru Skla, jeho hlavním výtvarným vyjadřovacím prostředkem zůstává kresba a malba. Motivy, které na jeho obrazech najdeme, se pohybují mezi přírodními a abstraktními, často pouze lineárními. Typické je opakování zvolených struktur, jejich vrstvení a překrývání, které při pohledu zblízka odhalují zvolenou výtvarnou techniku, avšak při odstupu vytváří optické iluze větších makrostruktur. Svým působením mohou kresby připomenout i tvorbu oblasti op-artu, tedy tvorby reagující na limity lidského zraku a vnímání obrazu.

Forma jednotlivých děl se přizpůsobuje motivu daného cyklu, proto v tvorbě Pavla Skrotta najdeme jak minimalistické obrazy, tak velkoformátová díla – především kresby na papíře. Typická je ale vždy střídmá barevnost, nejčastěji v odstínech černé a bílé, často balancující na hraně malby, kresby anebo černobílé fotografie.


Adéla Oliva

V 19ti letech se Adéla odstěhovala do Francie, kde strávila dalších 18 let. Studovala výtvarnictví na univerzitě v Toulouse. Její malba je nefigurální volná abstrakce, je “deníkem Tuláka po Zemi, Vesmíru a přilehlých galaxiích”.
Její šestice obrazů s názvem “Efekt motýlích křídel” je jedním z exponátů českého pavilonu na Expo 2020 v Dubaji.
V současnosti plánuje podzimní výstavu v Praze v galerii Kroupa.
IG @oliva_adela_art