14.—16. 6. 2024


Olgoj Chorchoj (bývalý ateliér Zdeňka Němečka)


Adresa

Sochařský ateliér Zdeňka Němečka, dnes studia Olgoj Chorchoj, Libeňský ostrov 2541, 180 00 Praha 8-Libeň

Otevřeno: sobota 10.00–15.00

 

Doprovodný program:

od 10:00
komentovaná prohlídka ateliéru s Janem Němečkem 

V galerii UM probíhá výstava Umění pohybu – Sport / Politika / kultura v díle Zdeňka Němečka – více informací zde. 


Historie atelieru (bývalý ateliér Zdeňka Němečka)

Investor stavby: Česko-holandská společnost ku zřízení pomníku J. A. Komenského v Amsterodamu. Původní autor pomníku Jan Štursa, zemřel sebevraždou zastřelením 1925 (důvod – postupující syfilida získaná od tanečnice Sulamit Rahu (socha na akademii)) Zakázku poté získal Jan Lauda a Václav Žalud, Lauda později Žaluda „vyštípal“

Projekt už na míru Laudovi nakreslil jeho přítel arch. Otakar Novotný (např. budova spolku Mánes). V původní variantě byla dispozice obytné části zrcadlově otočená. Stavba byla dokončena v roce 1930 – pouze přední snížený obytný trakt a hlavní prostora, ze které se vycházelo do uličky za ateliérem. V průběhu let Lauda přestřešil uličky na jižní a východní straně, když k tomu zřejmě využil zdi vedlejších objektů. Možná je sám vystavěl, to není zcela jasné. Získané prostory sloužily jako garáž, sklad a dílna. Lauda celý život pracoval na pomníku, ale nikdy jej nedokončil. Po jeho smrti v objektu zbylo množství sádrových skic, které paní Laudová prodával především do školských úřadů.

Za války byl ateliér přepsán na Jana Laudu, aby nedošlo k jeho konfiskaci kvůli částečně holandskému vlastnictví. Po válce již nikdo jeho vlastnictví nezpochybnil. Zdeněk Němeček studoval na akademii u nár. um. prof. Laudy, po jeho smrti (04/1959) dokončil studia u Vincence Makovského. V témže roce nabídla vdova paní Laudová ateliér ke koupi. Údajným důvodem byla chystaná asanace Libeňského a Rohanského ostrova, kde majitelé objektů stojících na půdě Pražské správy vodních toků dostali výpovědi z nájmu s povinností odstranit stavby. Nabídla jej prostřednictvím pedagogů AVU studentům, aby měli na několik let zázemí. Profesoři nejdříve oslovili Němečka, jako nejstaršího Laudova žáka a také asistenta, a ten se musel přes noc rozhodnout. S manželkou Kornelií se rozhodli, že do rizika půjdou a objekt koupil za 7.000,- Kč, se splátkami po 100 Kč měsíčně, přičemž pokud by došlo k bourání objektu před splacením celé částky.

S asanací Manin (někdejší název pro oblast Rohanského a Libeňského ostrova – řeka zde v průběhu staletí stále měnila své koryto a tekla si kde si zamanula – od toho název Maniny, který se dnes používá na Holešovické straně Vltavy) ale nikdo nespěchal až do poloviny šedesátých let, kdy díky celkovému uvolnění politické atmosféry Praha začala uvažovat o výstavbě Národního stadionu a posléze podala kandidaturu na pořádání LOH v roce 1980. Na základě projektu areálu Národního stadionu dostali v roce 1965 majitelé dočasných objektů výzvy k vyklizení. V místě ateliéru bylo vyprojektováno parkoviště. Zdeněk Němeček podal s podporou ing.arch. Syrovátky – jednoho z autorů projektu- proti této výzvě odvolání z důvodů historické a architektonické kvality budovy. Vyklízení se dařilo pouze oddalovat. Zdeněk Němeček změnil argumentaci, plánoval využít atelier jako kulturní centrum v areálu stadionu a propagovat zde soutěže umělců. Umělci byli součástí OH ve starém Řecku, kde sport i umění byli součástí jedné kultury. V novodobých hrách soutěžili umělci až do roku 1952 v kategoriích architektura, literatura, hudba, malířství, sochařství.

Asanace postupovala, odstraňovaly se okolní objekty (většinou dřevěné ohrady se stavebními dvory, oprava vrtných souprav geologického průzkumu, drtírna textilu, obalovna štěrku, různé drobné dílny a sklady) Demolici ateliéru se stále dařilo oddalovat. Z nových objektů byl nejdříve vyprojektován a následně rozestavěn hotel Olympic na Invalidovně, aby mohli zástupci MOV jezdit na inspekce.

Po invazi spojeneckých vojsk v roce 1968 se Praha dobrovolně kandidatury vzdala a LOH 1980 se konaly v Moskvě. Zanikl tak důvod pokračovat v asanaci a oblast se na dlouhá léta stabilizovala. Stavba hotelu Olympic byl již v roce 1968 zahájena, takže že se dostavěl a v roce 1971 se stal největším hotelem v Československu, zcela absurdně umístěném uprostřed Karlínského brownfieldu.

Zdeněk Němeček v atelieru pracoval celý života do své smrti v roce 1989, pak se zde v roce 1990 usídlil studio Olgoj Chorchoj.

V roce 2023 získal objekt po téměř sto letech číslo popisné.



Kontakt


openstudiosprague@gmail.com

Chcete pomoci s investicí do umění nebo byste rádi navštívili ateliér zastoupeného umělce? Ozvěte se nám.




Grafický design a web: David Babka