14.—16. 6. 2024


Pragovka


Adresa

Kolbenova 923/34a
Praha 9-Vysočany

info@pragovka.com
Web: www.pragovka.com

Otevřeno:
čtvrtek 15. 6. zahájení od 18.00
sobota 17. 6. 10.00–18.30



Doprovodný program:


čtvrtek 15. 6.

18.00 – doors
18.30 – úvodní slovo organizátorů
19.00 – komentovaná prohlídka výstavy Davida Strauzze VIA, křest katalogu a prohlídka ateliéru Davida Strauzze
19.00–20.30 Ktva
20.30–22.00 Fatty M
21.30 – Letní kino na Pragovce Mžitky


sobota 17. 6.

10.00–15.00 - výtvarné dílny pro děti 
11.00 – komentovaná prohlídka aktuálními výstavami
13.00–16.00 – venkovní graffiti workshop Molotow Praha
15.00 – debata o otevírání uměleckých ateliérů veřejnosti – Moderovaná debata otevře téma zprostředkování umění skrze otevírání uměleckých ateliérů a představí hlavní projekty z celé ČR. Na debatě se představí Václav Kočí (Open Studios Brno,  Ostrava a Open Studios Art Hub), Štěpánka Ištvánková (Open Studios Olomouc), Martina Erbsová (Dny otevřených ateliérů Královehradeckého kraje), Pavel Tichoň (atelliéry pražské Pragovky), Monika Zárybnická a Petra Lexová (Dny otevřených ateliérů Jihomoravského kraje).
17.00–18.30 – komentovaná prohlídka po uměleckých ateliérech Pragovky
18.00 – koncert Arleta a DJ set Aglyasf  


Velké ateliéry prvorepublikové továrny představují nejen unikátní pracovní prostory. Na pozadí historických souvislostí, spletitých osudů minulých obyvatel a industriálního charakteru celé oblasti, oslovují umělce svou jedinečnou energií, která tvoří genius loci celého areálu Pragovka. Se svými více než 80 ateliéry, nacházející se v 1. a 2. patře budovy E, se Pragovka stává zcela vzácným a současně ideálním pracovním prostředím.


Otevřené ateliéry umělců na Pragovce


sobota 17. 6.
10.00–18.30

Karíma Al-Mukhtarová 
Terezie Kusbach Kolářová
Veronika Landa
Martina Chloupa
Štěpánka Růžičková
Zuzana  Růžičková
Michaela Munzarová
Adéla Kostkanová
Jana Babincová
Natália Akovatseva
Petra Navrátilová
Prague City University*
Pavel Trnka
Martin Matoušek
Lawrence Wells
Oldřich Navrátil
Marcel Rozhoň
Michal Synek
Robert Slezák 
Tadeáš Kotrba 
Filip Černý
David Strauzz
Ladislav Vlna
Martin Káňa







Karíma Al-Mukhtarová


Karíma Al-Mukhtarová (1989) studovala u Jiřího Kovandy na Fakultě umění a designu v Ústí nad Labem, v ateliéru intermediální konfrontace Jiřího Davida na pražské UMPRUM a na intermédiích u Mileny Dopitové na AVU, kde promovala v roce 2018. Je vítězkou Essl Art Award CEE pro Českou republiku (2013). V roce 2019 absolvovala několikaměsíční stáž CEAAC ve francouzském Štrasburku. V minulém roce se zúčastnila prestižní rezidence v Art Omi v New Yorku. Jedním z hlavních témat její tvorby jsou otázky identity a proces socializace jedince.
Web: www.karimalovesyou.com

Adresa ateliéru: Budova Strojírny, Kolbenova 923/34A, Praha 9
Otevřeno: sobota 10.00–18.00, neděle 10.00–18.00



Natalia Akovantseva


Natalia Akovantseva se narodila v Rusku a vystudovala Akademii výtvarných umění v Praze, ateliér kresby Jitky Svobodové a poté klasickou malbu u Zdeňka Berana. Ve své tvorbě se věnuje především figurální malbě.




Ladislav Vlna


Ladislav Vlna (*1976) je především sochař. Jeho fascinace figurou se promítá do všech sfér jeho tvorby, od klasické sochy až po jeho unikátní  metalurgickou malbu. Právě metalurgická malba, jak autor svou vlastní techniku malby ohněm na ocelové desky nazývá, odděluje jeho tvorbu od běžné sochařské i malířské praxe. Vydobývání barev z nitra ocelové desky na její povrch plamenem, a následné formování jejich odstínů žíháním a rytím do výsledné figurální kompozice, se dá jen těžko nazvat obyčejnou malbou. Celý proces tvorby takového obrazu má blíže spíše k náročné sochařské práci, kde ruce tvůrce zpracovávají surový materiál tak dlouho, dokud ho fyzicky nepromění v něco nového – živého, dokud nejsou s jeho výslednou formou naprosto spokojeny. A právě figurální forma Vlnových soch i maleb se stává zároveň jejich obsahem. Figura je jejich téma, jejich palčivá otázka i odpověď.



Tadeáš Kotrba


Tadeáš Kotrba (*1986) patří k autorům nastupující generace umělců. Jeho obrazy, jak zmiňuje Richard Drury v kurátorském textu k výstavě Vzpomínky zcela porušené v GASK „jsou věrným zrcadlením jeho vlastní povahy. Je to introvertní, přemýšlivý portrét o životní cestě, na které každého z nás čeká řada překážek a tušených pastí.“

V letech 2002–2006 studoval obor Grafika na Střední uměleckoprůmysovou škole. Následně pokračoval na pražské AVU v ateliérech Jiřího Lindovského, Jana Merty a Michaela Rittsteina. Má za sebou také studijní pobyt v Londýně na Central Saint Martins College of Art and Design.

Od konce nultých let se účastnil mnoha kolektivních výstav českých i zahraničních a od začátku desátých let se konala řada jeho samostatných výstav například Stopy, Galerie výtvarného umění, Náchod, 2012; Schvácen kráčel jsem tmavými houštinami, The Chemistry Gallery, Praha, 2015; Vzpomínky zpola porušené, GASK, Kutná Hora, 2016; Tři principy, Dům umění, Brno, 2017; Na Hlavách obrů, GAVU, Cheb, 2021; Rozlomený čas, Galerie Dole, Ostrava, 2022.

Jeho díla jsou zastopeny v GASK v Kutné Hoře, GVUN v Náchodě, VCG v Pardubicích, GAVU v Chebu a v řadě soukromých sbírek českých i zahraničních.

Ilustroval několik knih pro nakladatelství Meander.




Pavel Trnka

Pavel Trnka je umělec, jehož tvorba je založena na kresbě a malbě. Od roku 2008 působí jako odborný asistent pro kresbu a malbu na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara ZČU v Plzni. Charakterizují ho velkoformátové uhlové kresby, jejichž prostřednictvím zobrazuje různé podoby krajiny. Inspiraci nachází v klasickém čínském krajinářství a filozofii. Od roku 2016 má svůj ateliér v Pragovce.




Oldřich Navrátil


Oldřich Navrátil alias Aurel Tyrel se malbě věnuje více jak půlku života. Alma mater jeho tvorby je abstraktní malba, při které se nebojí experimentovat. V jeho dílech převládá olejomalba a v posledním období se pustil i do kombinovaných technik.
Jeho obrazy tvoří průchod do krajů nevědomosti, fantaskních světů, kde nejsou hranice. Dále je autorem originálních pohlednic Playingpostcards, kterých je v současnosti více jak 1000. Pohlednice jsou tvořeny převážně kolážemi.
 
       @navratiloldrich
       @aureltyrel




Lawrence Wells


Lawrence Wells (nar. 1965) je americký malíř trvale žijící v České republice. Studoval malbu na Indiana University, magisterský titul získal na University of Mississippi (1992). Wells patří k první vlně amerických expatů v devadesátých letech v Praze. Do USA se vrátil v roce 1993 a po osmi letech, které strávil v New Orleansu and v New Yorku, žije od roku 2001 zpět v Praze. Mezi lety 2007 a 2008 byl rezidentem v Meet Factory. K realizacím z poslední doby (2018) patří site-specific projekt Konec večírku, jehož kurátorem byl Jan Freiberg. Pracuje v ateliéru v Pragovce ve Vysočanech a vystavuje v Evropě a v USA.




Adéla Kostkanová

Adéla Kostkanová (nar. 1986) zakončila své studium v ateliéru Intermediální konfrontace na pražské UMPRUM u Jiřího Davida a Milana Saláka. Během studií absolvovala stáž na Akademii výtvarných umění v ateliéru Nová Média Anny Daučíkové, dále na UMPRUM v ateliéru hostujících pedagogů – jeden semestr pod vedením Davida Majkloviče, druhý pod vedením Niny Beier. Autorka k tvorbě obrazů přistupuje „sochařským“ způsobem, vytváří díla na pomezí malby a reliéfu. Má potřebu destruovat a dávat obrazu „nový rozměr“. Často odvážně kombinuje nejrůznější experimentální techniky. Její pozornost se v současné době upírá na legální grafitti zóny, jež jsou pro ni zdrojem materiálu, který následně v ateliéru přetváří do nových forem a významů. Vzniklé obrazy pohybující se mezi abstrakcí a figurou jsou „paměťovým záznamem“, reflexí autorčiny každodenní reality.




Prague City Univerzity


Prague City University, založená v roce 2004 jako Prague College, nabízí britské vysokoškolské studium v oboru Art & Design. Jedním ze jejich školních kampusů je právě i Pragovka Campus, kde se v rámci magisterského studia vyučuje výtvarné umění. Ateliéry pořádají mimo jiné také workshopy, výstavy a další velmi zajímavé aktivity.


Pavel Tichoň 


Pavel Tichoň je mistrem improvizace. Tam, kde jiní potřebují koncentraci, klid a čas, aby s rozmyslem uchopili svou vizi za správný konec, on si pouze přičísne patku, promne dlaně, až to zapraská, zamrká a v rytmu zrychlené performance vysype na papír libreto. Vydáví množinu obrazů a slov, osvobozených jednotlivostí, které posléze rozpohybuje a začne mezi sebou dějově provazovat. Něco ustřihne, zkrátí, něco natáhne, rozhojní či vymaže, překryje, nebo zmačká a zahodí, jak je potřeba. Autor ponořen do nadreálné matérie, kterou vyvolal na svět, štrikuje významovou síť napříč výstavním prostorem, aniž by se obával šahat do různých vizuálních a významových oblastí a aniž by se obával mísit hrušky s jablky. Naopak. Hybridní genetika hruško-jablek je základní či dokonce zakládající rovinou tvorby tohoto vyznavače inter-médií. Proto je povaha jeho práce tak nepolapitelná a proto jsou jeho samostatné výstavy vždy velkým dobrodružstvím nejenom pro diváky, nýbrž i pro autora samotného. Je to vždy nově zahajovaná „odyssea“, která na rozbouřeném oceánu hledá, nachází a potvrzuje přítomnost vše obklopujícího nekonečného horizontu, který dýchá přísliby svobody, i když směr plavby zůstává nejistý. I proto lze Tichoňovu vizuální poetiku označit z hlediska existenčního i existenciálního za situační, nebo ještě lépe za akčně-performativně-situační.    
Text: Petr Vaňous


Martin Káňa


Absolvoval pražskou AVU v ateliéru kresby prof. Jitky Svobodové, vystavuje od poloviny devadesátých let. Již v začátcích studia na AVU přechází od klasických kresebných prostředků studia figur k velkoformátovým figurálním kompozicím, kde pracuje se sprejovou malbou a airbrushem, místo klasických podkladů maluje na ocel, laminát, vinyl (v těchto experimentech pokračuje do současnosti). Postupně se propracovává od obrazu k soše. V rané části tvorby ještě na AVU zpracovává náměty vycházející z popkulturních fenoménů, jako jsou sci-fi, komiks, asijské vizualní vlivy (Scoter, Atomo). Používá současné průmyslové materiály, jako např. karbonová vlákna (konkrétně v kinetické soše Transformer). Další část jeho tvorby je jasně konceptuální, v níž sochařským a malířským způsobem zpracovává společensky aktuální témata (Nebeská, Enola Rose, Neojurta, Vz. 38., Vz. 93.)

text: archiv autora




Veronika Landa


Veronika Landa (1979), rezidentka Pragovky, absolvovala v l. 1995 – 2000 Střední uměleckoprůmyslovou školu v Praze (obor Užitá malba) a v l. 2002 – 2008 Akademii výtvarných umění v Praze (Ateliér Malba III, Škola prof. Michaela Rittsteina; Ateliér malba II, Škola doc. Vladimíra Skrepla). Pravidelně vystavuje od r. 2002. Mezi projekty, které dílo autorky zařadily do kontextu současného českého umění patří například Česká malba nultých let 21. století (Wannieck Gallery, Brno, 2011), Současná malba (NTK, Praha, 2012), Roviny v chaosu (Prague House Brussels, Brusel, 2015), Stavy Mysli (GASK, Kutná Hora, 2017), Flying inn (Pragovka Art District, Praha, 2019), Spolu jinak (Nová galerie, Praha, 2019) nebo KO-LABORACE (Pragovka Art District, Praha, 2021).

 


Terezie Kolářová


Terezie Kolářová projektuje své mentální zkušenosti do malby.
Autorka vnímá obraz jako bránu do magického bezčasí,
kde reálný zážitek nabývá „božského“ rozměru.
Ocitá se tak ve svobodném prostoru za hranicemi světa 21. století.
Zájem o jiné kultury, náboženství, zvyky a země zavedl tuto malířku
do exotických končin (Egypt, Indie, Izrael).
Každé z navštívených míst zanechalo v jejím díle hlubokou stopu.

V posledních letech se Kolářová zaměřuje na vztah civilizace a krajiny,
na napětí mezi destruktivní silou člověka a vitální energií vegetace.
Realistické malířské sdělení rozšiřuje o transcendentální rozměr.

Text napsala Veronika Marešová (kurátorka)

Web:  www.tereziekolarova.cz





Štěpánka Růžičková

Štěpánka Růžičková studovala Univerzitu Tomáše Bati ve Zlíně na fakultě chemicko-technologické a pracovala několik let v mikrobiologických laboratořích a ve farmacii. Později v postprodukci jako asistentka.
Rok 2013 znamenal začátek jejího zapojení do klasické fotografie. Hlavně jako fotografka, ale také jako podpora při pořádání uměleckých událostí na Pragovce. Štěpánka se v té době stala členem pražské art komunity Pragovka.
Její inspirace vychází z emocí a chování lidí. Ráda ve fotografii vyjadřuje černobíle projevy a vlivy minulosti na přítomnost. Pěstuje zvláštní vkus pro lodě nebo také zachycuje nevšední okamžiky ze života lesníků.





Michal Synek

Michal Synek *4. 1. 1982, Brandýs nad Labem

2004–2007 – Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací

Za výchozí body malby Michala Synka lze považovat vliv jeho učitele, malíře a grafika Pavla Roučku, a jeho almu mater, kde se Synek zaměřil na animaci. Synkova gestická malba s animací sdílí právě element pohybu – autor tak v dílech například znázorňuje změť vnitřních pocitů prostřednictvím abstraktního shluku lidských útrob, s důrazem na vzájemnou provázanost a procesuální charakter, vymezující se proti statičnosti – ve výsledné podobě však vždy působící v celkové harmonii. V jeho nejnovější tvorbě můžeme nalézt inspiraci kaligrafií a tendenci k minimalismu, charakteristicky redukovanou na „studii“ samotného pohybu.

Web: 



David Strauzz

David Strauzz (*1976) se narodil v Kanadě, kam jeho rodiče počátkem 70. let emigrovali. Studoval Beal Art College (London, Ontario) a poté OCAD University v Torontu. V roce 2012 se přestěhoval do USA, kde se zúčastnil několika výstav v Bostonu a v New Yorku. Jako občan České republiky se chtěl vrátit a poznat své kořeny, proto se v roce 2015 usadil v Praze a stal se rezidentním umělcem Pragovka Art District.
Ve svém ateliérovém díle používá techniky jako koláž, dekoláž a asambláž, kombinuje různé materiály a nalezené předměty, kterým dává nové souvislosti. Inspiraci nachází v městské kultuře, v ulicích a mezi lidmi, kteří tato místa užívají. Život a problémy člověka také odráží velkoformátové portréty, které David Strauzz tvoří v ulicích po celé České republice i v zahraničí. Nezřídka jsou tyto muraly doplněny textem, který vnímá jako důležitou součást své výtvarné práce. Slovy samotného umělce: "Mým cílem je abstrahovat postavy a portréty a vyzvat diváky, aby se zbavili izolace a osobních zábran, hledali pravdu a pravost v každém díle a zároveň uplatňovali svou vrozenou schopnost vytvářet smysluplné vztahy s lidmi a uměním prostřednictvím přímého kontaktu a interakce."


Kontakt


openstudiosprague@gmail.com

Chcete pomoci s investicí do umění nebo byste rádi navštívili ateliér zastoupeného umělce? Ozvěte se nám.




Grafický design a web: David Babka