Otevřené ateliéry Praha

Kolbenova 923/34a
Praha 9-Vysočany

info@pragovka.com
Web: www.pragovka.com

V roce 2025 bylo otevřeno:

sobota 14. 6. 10.00–18.00

Doprovodný program:

Karíma Al-Mukhtarová (1989) studovala u Jiřího Kovandy na Fakultě umění a designu v Ústí nad Labem, v ateliéru intermediální konfrontace Jiřího Davida na pražské UMPRUM a na intermédiích u Mileny Dopitové na AVU, kde promovala v roce 2018. Je vítězkou Essl Art Award CEE pro Českou republiku (2013). V roce 2019 absolvovala několikaměsíční stáž CEAAC ve francouzském Štrasburku. V minulém roce se zúčastnila prestižní rezidence v Art Omi v New Yorku. Jedním z hlavních témat její tvorby jsou otázky identity a proces socializace jedince.
Web: www.karimalovesyou.com

Adresa ateliéru: Budova Strojírny, Kolbenova 923/34A, Praha 9

Natalia Akovantseva

Natalia Akovantseva se narodila v Rusku a vystudovala Akademii výtvarných umění v Praze, ateliér kresby Jitky Svobodové a poté klasickou malbu u Zdeňka Berana. Ve své tvorbě se věnuje především figurální malbě.

Ladislav Vlna

Ladislav Vlna (*1976) je především sochař. Jeho fascinace figurou se promítá do všech sfér jeho tvorby, od klasické sochy až po jeho unikátní  metalurgickou malbu. Právě metalurgická malba, jak autor svou vlastní techniku malby ohněm na ocelové desky nazývá, odděluje jeho tvorbu od běžné sochařské i malířské praxe. Vydobývání barev z nitra ocelové desky na její povrch plamenem, a následné formování jejich odstínů žíháním a rytím do výsledné figurální kompozice, se dá jen těžko nazvat obyčejnou malbou. Celý proces tvorby takového obrazu má blíže spíše k náročné sochařské práci, kde ruce tvůrce zpracovávají surový materiál tak dlouho, dokud ho fyzicky nepromění v něco nového – živého, dokud nejsou s jeho výslednou formou naprosto spokojeny. A právě figurální forma Vlnových soch i maleb se stává zároveň jejich obsahem. Figura je jejich téma, jejich palčivá otázka i odpověď.






Východiskem pro moji tvorbu jsou plenérové tušové malby, či studie stromů. Tato moje snaha vyústila v projekt, který mne pomáhá teoreticky uchopit historička umění a sinoložka Petra Polláková. Pracovní název projektu zní: Dynamika kresebné, malířské, kaligrafické linie v prostoru prostřednictvím forem stromů. (Dynamika linie jako prostředek k vyjádření habitu stromu, kmene, větvoví, kořenového systému). Od uhlové kresby jsem postupně přešel k tušové malbě, která mne nabízí širokou škálu odstínů. Realisticky laděné plenérové studie se snažím postupně redukovat a hledat výstižnou zkratku pro charakter určitého biotopu, či habitu solitérního stromu. Zajímá mne dynamika linie, expresivní výraz skvrny, rytmus i atmosféra. Inspirací je pro mne Nizozemská kresba 16. a 17. století, stejně jako tradiční Čínská tušová malba. Zajímá mne však i východní kaligrafie a moderní umění.






Oldřich Navrátil alias Aurel Tyrel se malbě věnuje více jak půlku života. Alma mater jeho tvorby je abstraktní malba, při které se nebojí experimentovat. V jeho dílech převládá olejomalba a v posledním období se pustil i do kombinovaných technik.
Jeho obrazy tvoří průchod do krajů nevědomosti, fantaskních světů, kde nejsou hranice. Dále je autorem originálních pohlednic Playingpostcards, kterých je v současnosti více jak 1000. Pohlednice jsou tvořeny převážně kolážemi.






Lawrence Wells (nar. 1965) je americký malíř trvale žijící v České republice. Studoval malbu na Indiana University, magisterský titul získal na University of Mississippi (1992). Wells patří k první vlně amerických expatů v devadesátých letech v Praze. Do USA se vrátil v roce 1993 a po osmi letech, které strávil v New Orleansu and v New Yorku, žije od roku 2001 zpět v Praze. Mezi lety 2007 a 2008 byl rezidentem v Meetfactory. K realizacím z poslední doby (2023) patří společná výstava pěti umělců She Sells Seashells v Pragovce, jejímž byl kurátorem.




je intermediální umělkyně, malířka, pedagožka a mentorka. Ve své tvorbě zkoumá principy kódování, synestezie a rytmu. Hudbu, jazyk i pohyb převádí do vizuálních struktur, často formou site-specific instalací a intermediálních partitur. Vystudovala Pedagogickou fakultu UP v Olomouci a ateliér malby a intermédií na FaVU VUT v Brně. Svá díla představila v řadě galerií v České republice (např. Galerie NTK, MeetFactory, Galerie Emila Filly), ale i v zahraničí, včetně USA a Nizozemska. Je zastoupena ve významných soukromých i veřejných sbírkách, například ve Valochově kolekci v Národní galerii Praha a v Marek Collection.

janababincova.info






Český umělec David Helán, narozen 1979 v Brně. Studoval na Akademii výtvarných umění v Praze, mimo jiné absolvoval studijní pobyty na prestižní Cooper Union v New Yorku nebo na Middlesex University v Londýně. Jeho portfolio obsahuje samostatné projekty a výstavy v České republice, ale také v řadě zahraničních institucí a galerií. Umělecká osobnost Davida Helána originálním způsobem syntetizuje dva rozdílné vlivy, uměleckou performance a kabaretní zábavu. Jeho živé akce, ze kterých vždy vzniká pečlivá video nebo fotografická dokumentace, se pohybují na pomezí absurdního divadla s přesahem k ryze současným tématům a také vážným otázkám. Utváří specifickou estetickou atmosféru komiky, melancholie a existenciální poetiky prodchnutou hmotnými předměty a symboly každodennosti, které mu slouží jako celkem praktické nástroje v dané situaci. Helánova výpověď je prodchnuta kreativní lehkostí a hravá nápaditost vždy podtrhuje věci ve své podstatě závažné. Svou tvorbou se zdaleka neomezuje na umělecké instituce, ale je otevřený interakci a improvizaci s jakýmkoli prostředím a publikem. Civilní úroveň lidskosti a současně vědomá práce se seriózní uměleckou identitou jsou velmi svěží kombinací, která je dnes ve světě umění spíše vzácností.

Text: Radim Langer






Adam Štech (*1980) je český výtvarný umělec žijící v Praze. V letech 2001-2008 studoval malbu na Akademii výtvarných umění v Praze u Jiřího Sopka a Vladimíra Skrepla. Ve své tvorbě často kombinuje různé umělecké styly a -ismy, např. kubismus a expresionismus, a vedle malby se věnuje i sochařství a sádrové mozaice. Získal Cenu kritiky pro mladou malbu (2011) a jeho díla jsou zastoupena v českých i zahraničních sbírkách. Významné sólové výstavy měl mj. v Galerii Václava Špály (2019), v americké Ascaso Gallery (2022) nebo v pražském Centru současného umění DOX (2024).

adamstech.art







Richard Nestler (*1981) ve svých obrazech vytváří vizuální světy, které se pohybují na hranici mezi realitou a fikcí, mezi přírodním a umělým, mezi konkrétním a neurčitým. Jeho velkoformátové kresby uhlem na papír zachycují imaginární objekty a tělesa, která nelze jednoduše zařadit do konkrétního času. Mohou být vnímány jako fragmenty dávné minulosti nebo jako vize vzdálené budoucnosti.

Richard pracuje s perspektivou a hloubkou prostoru, rozostřuje hranici mezi blízkým a vzdáleným, mezi makrosvětem a mikrosvětem. V jednom objektu lze spatřit struktury na dosah ruky a zároveň průhled do zdánlivě nekonečné dálky. Tento paradox měřítka, kdy malé obsahuje velké a velké malé, odráží jeho fascinaci strukturou světa.

V poslední době se vedle kresby věnuje i malbě olejem na plátno a jeho tvorba posouvá k figuraci. V novém cyklu obrazů vstupuje lidská postava do dialogu s imaginárními objekty a vytváří tak nové narativy.
Studoval v letech 2006-2012 na pražské Akademii výtvarných umění (AVU) v ateliéru prof. Milana Knížáka.

Pavel Tichoň je mistrem improvizace. Tam, kde jiní potřebují koncentraci, klid a čas, aby s rozmyslem uchopili svou vizi za správný konec, on si pouze přičísne patku, promne dlaně, až to zapraská, zamrká a v rytmu zrychlené performance vysype na papír libreto. Vydáví množinu obrazů a slov, osvobozených jednotlivostí, které posléze rozpohybuje a začne mezi sebou dějově provazovat. Něco ustřihne, zkrátí, něco natáhne, rozhojní či vymaže, překryje, nebo zmačká a zahodí, jak je potřeba. Autor ponořen do nadreálné matérie, kterou vyvolal na svět, štrikuje významovou síť napříč výstavním prostorem, aniž by se obával šahat do různých vizuálních a významových oblastí a aniž by se obával mísit hrušky s jablky. Naopak. Hybridní genetika hruško-jablek je základní či dokonce zakládající rovinou tvorby tohoto vyznavače inter-médií. Proto je povaha jeho práce tak nepolapitelná a proto jsou jeho samostatné výstavy vždy velkým dobrodružstvím nejenom pro diváky, nýbrž i pro autora samotného. Je to vždy nově zahajovaná „odyssea“, která na rozbouřeném oceánu hledá, nachází a potvrzuje přítomnost vše obklopujícího nekonečného horizontu, který dýchá přísliby svobody, i když směr plavby zůstává nejistý. I proto lze Tichoňovu vizuální poetiku označit z hlediska existenčního i existenciálního za situační, nebo ještě lépe za akčně-performativně-situační.    
Text: Petr Vaňous

Martin Káňa

Absolvoval pražskou AVU v ateliéru kresby prof. Jitky Svobodové, vystavuje od poloviny devadesátých let. Již v začátcích studia na AVU přechází od klasických kresebných prostředků studia figur k velkoformátovým figurálním kompozicím, kde pracuje se sprejovou malbou a airbrushem, místo klasických podkladů maluje na ocel, laminát, vinyl (v těchto experimentech pokračuje do současnosti). Postupně se propracovává od obrazu k soše. V rané části tvorby ještě na AVU zpracovává náměty vycházející z popkulturních fenoménů, jako jsou sci-fi, komiks, asijské vizualní vlivy (Scoter, Atomo). Používá současné průmyslové materiály, jako např. karbonová vlákna (konkrétně v kinetické soše Transformer). Další část jeho tvorby je jasně konceptuální, v níž sochařským a malířským způsobem zpracovává společensky aktuální témata (Nebeská, Enola Rose, Neojurta, Vz. 38., Vz. 93.)

text: archiv autora