Studio PRÁM
Adresa
Čerpadlová 536/4, Praha 9
IG: @pram.studio
Spolek sdružující výtvarné umělce a designéry působící v bývalé industriální prádelně v pražských Vysočanech. Prostor zahrnuje ateliéry, galerii a multifunkční sál, kde se pravidelně konají výstavy, koncerty, přednášky, projekce i rezidenční pobyty zahraničních umělců. Cílem spolku je podporovat nezávislou tvorbu, mezinárodní dialog a vytvářet otevřený prostor pro setkávání umění a společnosti.
IG: @pram.studio
Otevřeno:
sobota 13. 6. 13:00-20:00
neděle 14. 6. 13:00-20:00
sobota 13. 6. 13:00-20:00
neděle 14. 6. 13:00-20:00
Spolek sdružující výtvarné umělce a designéry působící v bývalé industriální prádelně v pražských Vysočanech. Prostor zahrnuje ateliéry, galerii a multifunkční sál, kde se pravidelně konají výstavy, koncerty, přednášky, projekce i rezidenční pobyty zahraničních umělců. Cílem spolku je podporovat nezávislou tvorbu, mezinárodní dialog a vytvářet otevřený prostor pro setkávání umění a společnosti.
Otevřené ateliéry
Monika Hniková
Pavlína Kvita
Roman Kvita
Radek Mužík
Jakub Roztočil
Magdaléna Roztočilová
Petr Dejmek
Ekaterina Gordeladze
Gréta Kušnírová
Karolína Vintrová
Kateřina Šťastná
Matěj Liška
Pavel Kytner
Monika Hniková
Monika Hniková (*1992) ve své tvorbě propojuje malbu, objekt a prostorovou instalaci. Pracuje s procesualitou, fyzikálními ději i materiály odkazujícími k technickému a přírodnímu prostředí, často například s otisky součástí spalovacích motorů nebo motorovým olejem. Její práce reflektují proměnlivost světla, času a krajiny a citlivě reagují na architekturu i atmosféru konkrétního prostoru. Důležitou součástí její tvorby je vztah člověka a přírodních procesů, stejně jako vnímání pomíjivosti, rytmu a proměny.
Pavlína Kvita
Pavlína Kvita (*1988) vytváří sochařské objekty inspirované archetypy, mytologií a podvědomými obrazy. Ve svých pracích propojuje abstrahované lidské, animální i imaginární formy a zkoumá témata identity, polarity či vnitřní transformace. Významnou roli hraje intuice, organická skladba tvarů a práce s barevností materiálu. Dlouhodobě se zabývá symbolikou ochrany, rituálu a psychologických archetypů, které převádí do expresivních forem s výrazným emocionálním nábojem.
Roman Kvita
Roman Kvita (*1989) se věnuje produktovému designu, architektuře výstav i tvorbě objektů. Pracuje především se sklem, betonem, kovem a dřevem a důležitou součástí jeho přístupu je řemeslné zpracování a přímý kontakt s materiálem. Ve své tvorbě často využívá princip vrstvení, rytmu a opakování, které propojuje s čistou a funkční formou. Vedle autorských projektů realizuje také design na zakázku, kde klade důraz na individualitu návrhu, technickou preciznost a dlouhodobou udržitelnost objektu.
Radek Mužík
Radek Mužík (*1996) ve svých sochařských pracích vychází z prostředí Valašska, tradiční architektury a vztahu člověka ke krajině. Zajímá jej elementární tvar, řemeslné zpracování materiálu a význam lidské práce. Jeho figury a objekty pracují s motivy stability, klidu a vzájemnosti a pohybují se mezi geometrickou strohostí a organickou přirozeností. Inspiraci nachází v krajině, lidové kultuře i základních stavebních principech, které převádí do současného sochařského jazyka.
Jakub Roztočil
Jakub Roztočil (*1979) dlouhodobě zkoumá možnosti procesuální malby založené na principech gravitace, rotace a rytmického opakování. Inspiraci nachází v elektronické hudbě, programovatelných strukturách a fyzikálních procesech, které převádí do vizuálních záznamů. Jeho velkoformátové práce propojují experiment, přesnost i prvek náhody. Vznikající struktury chápe jako záznam energie, pohybu a času, přičemž důležitou roli hraje také snaha o dosažení harmonie a soustředěného vizuálního řádu.
Magdaléna Roztočilová
Magdaléna Roztočilová (*1989) se ve své tvorbě věnuje tématům vztahů, identity, intimity a sebepoznání. Pracuje s figurální stylizací, ornamentem i symbolikou odkazující k rituálu, mytologii a spiritualitě. Její práce propojují expresivní tvarosloví s motivy lásky, tělesnosti a proměnlivosti vnitřního světa. Často pracuje s ženskou figurou, kterou chápe jako symbolický prostor emocí, transformace a vnitřní síly.
Petr Dejmek
Petr Dejmek (*1997) se pohybuje na pomezí hyperrealismu, fikce a konceptuálního umění. Ve své tvorbě propojuje estetiku počítačových her s filozofickými otázkami simulace, determinismu a ztráty autonomie v digitálním prostředí. Často pracuje s motivy virtuální reality, opakování a algoritmicky řízeného světa. Prostřednictvím realistických malířských scén inspirovaných herním prostředím zkoumá vztah mezi skutečností a její digitální reprezentací a reflektuje současnou zkušenost člověka v technologicky podmíněném světě.
Ekaterina Gordeladze
Ekaterina Gordeladze (*1996) pracuje především s velkoformátovou reliéfní plastikou, v níž zkoumá vztah těla, prostoru a identity. Ve svých dílech balancuje mezi plošností obrazu a objemem objektu a vytváří napětí mezi fyzickou přítomností a jemností formy. Barevnost i materiálové zpracování často odkazují ke křehkosti a zranitelnosti lidského těla. Její práce propojují intimní osobní rovinu s obecnějšími tématy mezilidských vztahů, blízkosti a vnímání vlastní tělesnosti.
Gréta Kušnírová
Gréta Kušnírová (*1997) propojuje keramiku, stolování a performativní prvky jako prostředky sociální interakce a kolektivního zážitku. Ve své tvorbě se zaměřuje na témata paměti, nostalgie a každodenních rituálů spojených s jídlem. Zajímá ji situace sdílení, v níž se osobní zkušenost přirozeně prolíná s kolektivní pamětí. Skrze práci s objektem, scénografií i performativní situací vytváří prostředí podporující komunikaci, vzpomínání a společně sdílený prožitek.
Karolína Vintrová
Karolína Vintrová (*1997) se věnuje produktovému designu, výstavním instalacím i volné tvorbě. Ve své práci klade důraz na řemeslo, materiál a promyšlený proces vzniku objektu. Inspiraci čerpá z kresby, grafických technik a experimentální práce se strukturou. Její tvorba směřuje k esteticky střídmým a dlouhodobě udržitelným formám. Zajímá ji design, který propojuje funkčnost, vizuální kultivovanost a citlivý vztah k materiálu i každodennímu používání.
Kateřina Šťastná
Kateřina Šťastná (*1996) ve své tvorbě zkoumá vztah lidského těla a okolního prostředí. Prostřednictvím stylizovaných figur zachycuje fyzické i emocionální zkušenosti a soustředí se na momenty vnitřního prožívání. Její práce stojí na redukované formě, citlivém modelování a snaze vyjádřit tělo jako nositele konkrétní situace či pocitu. Vedle volné tvorby prezentovala své práce také na řadě domácích i zahraničních výstav zaměřených na současné sochařství a design.
Matěj Liška
Matěj Liška (*1998) se ve své tvorbě pohybuje mezi sochařstvím, performancí a sociálně orientovanými projekty. Zajímá jej vztah prostoru, těla a kolektivní zkušenosti, často v kontextu environmentálních nebo institucionálních témat. Vedle vlastní umělecké praxe se podílí také na kurátorských a výzkumných aktivitách. Ve svých realizacích propojuje objekt, situaci a performativní gesto a zaměřuje se na způsoby, jakými umění vstupuje do veřejného a sdíleného prostoru.
Pavel Kytner ve svých kresbách, malbách a grafikách pracuje s motivy krajiny, městského prostoru i intimních interiérů. Jeho tvorba je charakteristická střídmým výrazem, citlivou prací se světlem a důrazem na atmosféru obrazu. Zkoumá vztahy mezi přírodním a umělým prostředím a proměňuje běžné motivy v tiché záznamy každodenní zkušenosti. Důležitou roli v jeho práci hraje také grafická technika, prostřednictvím níž experimentuje se strukturou, světelnou škálou a jemnou narativností obrazu.
Kontakt
openstudiosprague@gmail.com
Chcete pomoci s investicí do umění nebo byste rádi navštívili ateliér zastoupeného umělce? Ozvěte se nám.
Chcete pomoci s investicí do umění nebo byste rádi navštívili ateliér zastoupeného umělce? Ozvěte se nám.
