Adresa: Ke Sklárně 3213/15
Praha 5-Smíchov
Web: www.meetfactory.cz
Otevřeno: pátek 15:00 - 20:00 

Urban Space Epics

Urban Space Epics je projekt, který založil Darrell Jónsson, básník, programátor a performer v roce 1980. Jeho snahou je propojit experimentální filmovou techniku 20. století s inovativní hudbou a monumentálními pěveckými doprovody, čímž plánuje docílit vytvoření tzv. živého, technicky prostupného kina.

Laurent Odelain

Laurent Odelain se narodil v roce 1985 na odstrčeném venkově jihovýchodní Francie. Jeho domov od šedesátých let minulého století vykořisťují, přetváří a ničí zemědělci a dřevaři. I jeho samotného poznamenala rozlehlá vylidněná krajina, v níž si divočinu sice nenápadně, přesto všudypřítomně od základu podmanil člověk.

Laurent Odelain je snílek. Pracuje s tvary, které se následně stávají součástí jeho vnímavých průzkumů neznámých teritorií. Zatímco se pohybuje v krajině, pídí se po materiálech, jež by poukázaly na filozofické a mýtické postavy a charaktery. V rámci vlastní umělecké praxe pracuje na pomezí performance, sochařství a psaní. Na ně pak navazuje tvorbou videí a fotografií, jimiž zachycuje prvky z krajiny, které vypráví příběhy lidských zásahů. To vše pak prezentuje v instalacích, v nichž se pojí nalezené materiály, jeho formy a obrazy. V dílech tak poodhaluje prostý zážitek ze živoucí poezie, jako by oslavoval existenci a křehkost života tváří v tvář pustošení naší umírající kapitalistické civilizace. Odelaina přitahují především přírodní entity, jež považuje za více než živé a hodné. Řadí se k nim řeky, jezera, hory, nebesa, rostliny a divoká zvířata. Umění pro něj představuje způsob jak je oslavovat jako přísliby naděje. Žije ve francouzském Štrasburku. Během čekání na příchod světa méně poznamenaného lidmi se snaží denně objevovat další a další zázraky.

Za poslední desetiletí vystavoval obrazy a nástroje hned při několika příležitostech ve Francii, Kanadě, Polsku a Německu. V roce 2017 se kupříkladu účastnil rezidencí v uměleckém centru Langage Plus v Almě v kanadské provincii Quebec a na podzim 2021 v centru současného umění Łaźnie v polském Gdaňsku.

Mina Nasr (*1983) je vizuální umělec z egyptské Káhiry. V rámci vlastního výzkumu se zabývá architekturou, dějinami a zeměpisem. V dílech se zaměřuje na koncept moderní identity a jeho dopad na kulturu koexistence v okolním prostředí. Tyto myšlenky rozvíjí tak, že zkoumá problémy, kterým dnešní společnost čelí. V prvé řadě se zajímá o to, jak vizuální komunikace vytváří šokující scény, jež vyvolávají dialogy. Nasr tvoří papírové sochy, mapy a instalace, které se pak stávají součástí křehkých struktur, co pak záměrně ironicky umisťuje do prostoru. Mezi všemi zahrnutými prvky nakonec vznikají různá dynamická propojení, u nichž není jisté, do jaké míry je možné je uzpůsobit politickému a společenskému dění.

Oksana Proshutya

Oksana Vitalijivna Prošuty se narodila 10. října 1980 v ukrajinském Kyjevě. V rámci vlastní umělecké praxe dbá na obsah sebe sama, zápletku, situaci, symboliku a metafory. Ráda si vymýšlí různé postavy. Během dosavadní kariéry se zabývala různými obory – pracovala jako interiérová designérka, ilustrátorka, divadelní a filmová scénografka, tatérka, kurátorka, malířka obrazových scénářů a tvůrkyně šperků s využitím techniky minankari. Po narození svých tří dětí neměla na tvorbu čas. Tehdy začala s rychlokresbou skic přírody apod. a záhy se do této činnosti zamilovala. Ve stejné době přišla s nápadem vyobrazit život hraček poté, co z nich děti vyrostou. Tím se zrodila série „No toys“ (Žádné hračky). V dílech se snaží docílit rovnováhy mezi vnitřním obsahem a vnějšími projevy lidí, situací a pohledů. Domnívá se, že díky umělecké tvorbě dochází k emocionálnímu propojení mezi autorem a divákem, který nad jeho dílem rozjímá. V roce 2019 založila výtvarný ateliér, kde učí děti kreslit a vnímat krásu v okolí. Loni zase věnovala hodně času a pozornosti improvizačnímu divadlu Black Square. Dramatu propadla již v útlém věku a se vším, co se nedokáže vměstnat na papír, spoléhá na plastický jazyk divadla.

Maria Tobola

Maria Toboła se narodila v roce 1987 v polském Lešnu. Vystudovala Akademii výtvarných umění v Poznani. Studium pak završila v ateliéru Audiosfera Leszeka Knaflewskiho na Katedře intermédií. V rámci vlastní tvorby se zaměřuje na sochařství, performance, video, instalace, poezii a zpěv. V dílech mnohdy používá slovní hříčky, dvojsmysly, ironii, absurditu a humor. Své projekty považuje za hloupé a nevkusné příklady konceptuálního umění.