Husitská 22
130 00 Praha 3-Žižkov

IG: trat42_ateliery 

Otevřeno:
pátek 13. 6. 14.00—20.00
sobota 14. 6. 10.00—18.00
neděle 15. 6. 10.00—18.00   

Doprovodný program:

Barbora Dayef

IG: @barboradayef

Barbora Dayef (*1991) vystudovala sochařství v ateliéru Dominika Langa a Edith Jeřábkové na UMPRUM. Ve své tvorbě se kontinuálně snaží aktualizovat médium, které v posledních desetiletích trpí ztrátou svých původních funkcí, významů, všeobecné platnosti a srozumitelnosti. Činí tak pomocí vytváření paralel se starověkým sochařstvím, které jí slouží jako archetypální partner se kterým vede třeskutý dialog. Dayef sochu chápe jako živoucí a samostatný organismus, který chce pochopit, postarat se o něj, naučit ho a ukázat mu jak žít v dnešní době. Pro tyto účely používá primárně hlínu, kterou kombinuje se soudobými technickými a průmyslově vyráběnými materiály. Stejně tak propojuje samotné médium sochy s performancí, která má v její tvorbě významné postavení. Performance spolu s pro sochařství typickou nehybností a stálostí představuje pro Dayef výchozí bod v rozvíjení možností, kterými by se mohlo sochařství ubírat v současném světě 21. století.

IG: @jan.hladiik

Michaela Petrů

IG: @misapetruart

narozena 13.6. 1978, žije a tvoří v Praze.
Tvorba Michaely Petrů (absolventka Ateliéru malby u Doc. Michaela Rittsteina na AVU v Praze) se vyznačuje otevřenou hravostí, koloristicky výraznou barevností a nezatíženým, přesto podpovrchovým a citlivým vnímáním okolního světa. Žensky jemně a nenásilně v nás probouzí tu prastarou neodolatelnou chuť experimentovat, objevovat a pokoušet vytyčené hranice. Michaela kreativně kombinuje „klasickou“  akrylovou  či fluoroakrylovou malbu s barevnými samolepícími foliemi, které prořezává, přelepuje a díky tomu vytváří jakousi pop-artovou koláž komických postav a portrétů.  Její obrazy jsou často sociální sondou do různých subkultur společnosti, které zachycycuje v imaginativních výjevech a scénách s groteskní nadsázkou sobě vlastní. Zajímají ji předevších bizardní, vztahová, gendrová a sociální témata. Ve svých obrazech mnohdy zachycuje své vnitřní pocity a záznamy vlastních zkušeností. Vystavovala na mnoha českých a zahraničních výstavách např. v galerii  Gask nebo v Londýně na mezinárodní výstavě Supernatural v Gallery Line contemporary Art Space London.

Viktar Makuryn

IG: @viktar_makuryn

(*1992) Viktar Makuryn pochází z Baranavičy v Bělorusku a v současnosti žije a tvoří v Praze. Studoval malbu v Minsku, grafický design ve Vilniusu a získal magisterský titul v oboru Intermédia na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara v Plzni. Ve své tvorbě pracuje s širokou škálou médií – od malby a digitální grafiky až po objekty a interaktivní instalace. Umělecký proces vnímá jako experiment připomínající dětskou hru, která vede k objevování a pochopení světa. Pomocí jednoduchých abstraktních forem a různorodých materiálů zkoumá základní struktury a principy smyslové reality.

Veronika Soukupová

IG:@budejcka_strela

Veronika Soukupová (*1998) se ve své tvorbě soustředí na kresbu, kterou zkoumá z různých úhlů – od precizní práce s detailem, světlem a strukturou až po velkoformátové lineární kresby, které svou monumentalitou dodávají původně skicovitým liniím nový význam. Kresbu využívá jako prostředek k prozkoumávání témat moci a jejího zneužívání, zejména v sexuální oblasti s odkazy na veganství.

Ve svých dílech často staví člověka do pozice zvířete, čímž narušuje hranici vnímané nadřazenosti. Pracuje s výraznou barevností – žlutou, červenou a hnědou – která odkazuje na biologické procesy spojené s ponížením a utrpením. Zajímá ji zejména tematika mléčného průmyslu a jeho souvislost s ženským tělem, mateřstvím a násilným oplodňováním atd.

Kromě precizní kresby experimentuje také s kresbou na čas, která ji nutí rychle formulovat myšlenku a zbavit se estetizace. Tento přístup ji vrací k určité spontaneitě a autenticitě dětské tvorby. Ve své práci tak kombinuje technickou přesnost s expresivitou a pečlivou analýzu s instinktivními gesty.

IG: @viktar_makuryn

Valentina Římalová (2000) je česká umělkyně, která se specializuje na dřevopálenou keramiku. Keramiku pálí v tradiční Japonské peci zvané Anagama. Právě tato technika vyžaduje dlouhodobý proces, výpal trvá až sedm dní. Během tohoto času vzniká v peci dřevěný popel, který se usazuje na keramických kusech. Složitá interakce mezi plameny, popelem a minerály obsaženými v jílové hmotě vytváří přirozenou popelovou glazuru, jejíž barva, textura a tloušťka vykazuje velké variace. V ateliérech Trať 42 tvoří převážně čajovou keramiku, určenou k čajovému rituálu. Inspiruje se především japonskou estetikou, která oslavuje krásu přirozených nedokonalostí. Snaží se respektovat přírodní materiály a procesy.

Vedle své umělecké dráhy Valentina studuje kulturní etnologii a antropologii na Univerzitě Karlově v Praze. Tento interdisciplinární přístup přináší do její práce filosofický rozměr, zaměřený na propojení člověka, přírody a tradic.

Tom Johnson

FB: tom.johnson.355744

Tom Johnson (*1993) je umělec, který se rád ponořuje do DIY projektů a věnuje se vytváření prostor pro propojení lidí s přírodou. V minulosti žil v Keni, což silně ovlivnilo jeho pohled na západní pojetí luxusu. Studoval malbu na Edinburgh College of Art, než před 8 lety přišel do České republiky. Spolu se Sofie Johnson vytvořil "Hubertův areál" - přírodní-kulturní prostor v pražském vrakovišti, a "Louku u Rybnika" - otevřený komunitní prostor na Jižní Moravě, kde se konají různé akce a rituály. Tomovy malby a murály mluví samy za sebe.